Bohuslavice nad Metují
Naposledy aktualizováno: 14.3.2011

Zajímavosti a památky v Bohuslavicích:

--------

 

Fara

 


    Od prvního založení kostela v Bohuslavicích, pÅ?i nÄ?m byla zÅ?ízena fara. Na obrázku je pÅ?ibližná podoba fary, která byla v roce 1839 zboÅ?ena a místo ní byla vyzdÄ?na nová. Když v obci nebyl faráÅ?, faru spravoval se svými kaplany novomÄ?stský dÄ?kan.

   Prvního faráÅ?e, o kterém víme, dosadil do Bohuslavic Sezima z DobruÅ¡ky v roce 1371, pozdÄ?ji faráÅ?e dosazoval pán Ä?ernÄ?ický. Po založení Nového MÄ?sta nad Metují (pravdÄ?podobnÄ? v roce 1501) skonÄ?ila farní správa  v Ä?ernÄ?icích a Ä?ernÄ?ický kostel se stal filiálním kostelem bohuslavického kostela.To trvalo do roku 1624, kdy musel faráÅ? MatÄ?j Kostelecký stejnÄ? jako jiní knÄ?ží Ä?eské konfese, po bitvÄ? na Bílé hoÅ?e emigrovat. Bohuslavice byly spolu s Ä?ernÄ?icemi pÅ?ifaÅ?eny k Novému MÄ?stu.

 



 

Jan Karel Rojek

 


    Národní buditel naÅ¡eho kraje, Jan Karel Rojek, se narodil 31. bÅ?ezna 1804 v LitomyÅ¡li. Gymnaziální studia absolvoval v místÄ? rodiÅ¡tÄ?, theologickou fakultu vystudoval v Hradci Králové. Po vysvÄ?cení na knÄ?ze v roce 1827 byl do roku 1829 kaplanem v Krucemburku, potom do roku 1839 kaplanem v Novém MÄ?stÄ? n.M.

   Koncem roku 1839 se stal faráÅ?em v Bohuslavicích, kde založil dívÄ?í pÅ?ádelní Å¡kolu, která se udržela tÅ?i zimy. Snažil se co nejvíce opravit již znaÄ?nÄ? zchátralý farní chrám, což se mu plnÄ? zdaÅ?ilo. Brzy na to, roku 1850, byl jmenován dÄ?kanem v Novém MÄ?stÄ? n.M. Roku 1857 se stává biskupským vikáÅ?em a okresním Å¡koldozorem, roku 1861 kandiduje za poslance okresu novomÄ?stského, náchodského a opoÄ?enského a byl také skuteÄ?nÄ? zvolen. Brzy byl pro své zásluhy jako poslanec a vÄ?rný vlastenec jmenován Ä?estným obÄ?anemv DobruÅ¡ce, OpoÄ?nÄ?, Ä?erveném Kostelci i jinde na venkovÄ?.

 



 Kostel sv. Mikuláše

 


   Kostel byl založen pravdÄ?podobnÄ? již v dobÄ? založení obce po roce 1200. DÄ?kan Rojek v pamÄ?tech Ä?ernÄ?ických dokonce tvrdil, že podle stop objevených pÅ?i opravách v roce 1840 je bohuslavický kostel nejménÄ? o 200 až 300 let starší než kostel Ä?ernÄ?ický, který byl založen ArnoÅ¡tem z Talmberka kolem roku 1300. 

   PozdÄ?ji byl kostel pÅ?estavÄ?n Sezimou z DobruÅ¡ky v gotickém stylu a ve 14. století byla pÅ?istavÄ?na na západní stranÄ? malá vÄ?ž s gotickými okny. Na vrcholu vÄ?že byla zÅ?ízena prkenná zvonice, jakou můžete vidÄ?t na kostele Ä?ernÄ?ickém nebo krÄ?ínském. Jestli v ní vÅ¡ak byly nÄ?kdy zvony, není známo. Tento kostel stál až do roku 1687. Pak byl zcela pÅ?estavÄ?n, byly zÅ?ízeny dva hlavní oltáÅ?e a provedena vnitÅ?ní výzdoba.

   V roce 1777 byl kostel i vÄ?že zvenku obílen a zÅ?ízen tzv. oltáÅ? sv. Anny a vystavÄ?na kostnice. Další úpravy byly provedeny v roce 1840.  V pÅ?edsíni kostela je umístÄ?na pamÄ?tní deska vÄ?novaná padlým v první svÄ?tové válce.

 


 

 

Kostnice

 


   Kostnice byla vystavÄ?na v roce 1777. K tomuto úÄ?elu museli obyvatelé vesnice poskytnout, jak je poznamenáno v obecní knize, "pomoc dÄ?lnickou a dovoz staviva - dovezeno bylo 287 fůr".
   Do kostnice byly sneseny z jiného místa kosti zemÅ?elých pÅ?edků, novÄ?jší kosti z vykopaných hrobů byly svazovány do bílých prostÄ?radel a ukládány na Å?ímsu v kostnici okolo stropu.
   HÅ?bitov mÄ?l v té dobÄ? oválný tvar a byl obehnán zdí tak, že velká vÄ?ž a kostnice stály mimo nÄ?j, ale dvÄ?Å?e do kostnice vedly z nÄ?ho. Hlavní vrata na hÅ?bitov byla u velké vÄ?že a dvíÅ?ka vedlejší (Å?eÄ?ená SlavÄ?tínská) vedla za humna.

 

Informace jsou pÅ?evzaty z materiálů paní knihovnice.