Bohuslavice nad Metují
Naposledy aktualizováno: 14.3.2011

Zajímavosti a památky v Bohuslavicích:

--------

 

Fara

 


    Od prvního založení kostela v Bohuslavicích, při něm byla zřízena fara. Na obrázku je přibližná podoba fary, která byla v roce 1839 zbořena a místo ní byla vyzděna nová. Když v obci nebyl farář, faru spravoval se svými kaplany novoměstský děkan.

   Prvního faráře, o kterém víme, dosadil do Bohuslavic Sezima z Dobrušky v roce 1371, později faráře dosazoval pán černčický. Po založení Nového Města nad Metují (pravděpodobně v roce 1501) skončila farní správa  v Černčicích a černčický kostel se stal filiálním kostelem bohuslavického kostela.To trvalo do roku 1624, kdy musel farář Matěj Kostelecký stejně jako jiní kněží české konfese, po bitvě na Bílé hoře emigrovat. Bohuslavice byly spolu s Černčicemi přifařeny k Novému Městu.

 


 

Jan Karel Rojek

 


    Národní buditel našeho kraje, Jan Karel Rojek, se narodil 31. března 1804 v Litomyšli. Gymnaziální studia absolvoval v místě rodiště, theologickou fakultu vystudoval v Hradci Králové. Po vysvěcení na kněze v roce 1827 byl do roku 1829 kaplanem v Krucemburku, potom do roku 1839 kaplanem v Novém Městě n.M.

   Koncem roku 1839 se stal farářem v Bohuslavicích, kde založil dívčí přádelní školu, která se udržela tři zimy. Snažil se co nejvíce opravit již značně zchátralý farní chrám, což se mu plně zdařilo. Brzy na to, roku 1850, byl jmenován děkanem v Novém Městě n.M. Roku 1857 se stává biskupským vikářem a okresním školdozorem, roku 1861 kandiduje za poslance okresu novoměstského, náchodského a opočenského a byl také skutečně zvolen. Brzy byl pro své zásluhy jako poslanec a věrný vlastenec jmenován čestným občanemv Dobrušce, Opočně, Červeném Kostelci i jinde na venkově.

 


 Kostel sv. Mikuláše

 


   Kostel byl založen pravděpodobně již v době založení obce po roce 1200. Děkan Rojek v pamětech Černčických dokonce tvrdil, že podle stop objevených při opravách v roce 1840 je bohuslavický kostel nejméně o 200 až 300 let starší než kostel černčický, který byl založen Arnoštem z Talmberka kolem roku 1300. 

   Později byl kostel přestavěn Sezimou z Dobrušky v gotickém stylu a ve 14. století byla přistavěna na západní straně malá věž s gotickými okny. Na vrcholu věže byla zřízena prkenná zvonice, jakou můžete vidět na kostele černčickém nebo krčínském. Jestli v ní však byly někdy zvony, není známo. Tento kostel stál až do roku 1687. Pak byl zcela přestavěn, byly zřízeny dva hlavní oltáře a provedena vnitřní výzdoba.

   V roce 1777 byl kostel i věže zvenku obílen a zřízen tzv. oltář sv. Anny a vystavěna kostnice. Další úpravy byly provedeny v roce 1840.  V předsíni kostela je umístěna pamětní deska věnovaná padlým v první světové válce.

 

 

 

Kostnice

 


   Kostnice byla vystavěna v roce 1777. K tomuto účelu museli obyvatelé vesnice poskytnout, jak je poznamenáno v obecní knize, "pomoc dělnickou a dovoz staviva - dovezeno bylo 287 fůr".
   Do kostnice byly sneseny z jiného místa kosti zemřelých předků, novější kosti z vykopaných hrobů byly svazovány do bílých prostěradel a ukládány na římsu v kostnici okolo stropu.
   Hřbitov měl v té době oválný tvar a byl obehnán zdí tak, že velká věž a kostnice stály mimo něj, ale dvěře do kostnice vedly z něho. Hlavní vrata na hřbitov byla u velké věže a dvířka vedlejší (řečená Slavětínská) vedla za humna.
 

Informace jsou převzaty z materiálů paní knihovnice.