Bohuslavice nad Metují
Naposledy aktualizováno: 14.3.2011

Zajímavosti a památky v Bohuslavicích:

--------

 

Fara

 


    Od prvního založení kostela v Bohuslavicích, p?i n?m byla z?ízena fara. Na obrázku je p?ibližná podoba fary, která byla v roce 1839 zbo?ena a místo ní byla vyzd?na nová. Když v obci nebyl fará?, faru spravoval se svými kaplany novom?stský d?kan.

   Prvního fará?e, o kterém víme, dosadil do Bohuslavic Sezima z Dobrušky v roce 1371, pozd?ji fará?e dosazoval pán ?ern?ický. Po založení Nového M?sta nad Metují (pravd?podobn? v roce 1501) skon?ila farní správa  v ?ern?icích a ?ern?ický kostel se stal filiálním kostelem bohuslavického kostela.To trvalo do roku 1624, kdy musel fará? Mat?j Kostelecký stejn? jako jiní kn?ží ?eské konfese, po bitv? na Bílé ho?e emigrovat. Bohuslavice byly spolu s ?ern?icemi p?ifa?eny k Novému M?stu.

 



 

Jan Karel Rojek

 


    Národní buditel našeho kraje, Jan Karel Rojek, se narodil 31. b?ezna 1804 v Litomyšli. Gymnaziální studia absolvoval v míst? rodišt?, theologickou fakultu vystudoval v Hradci Králové. Po vysv?cení na kn?ze v roce 1827 byl do roku 1829 kaplanem v Krucemburku, potom do roku 1839 kaplanem v Novém M?st? n.M.

   Koncem roku 1839 se stal fará?em v Bohuslavicích, kde založil dív?í p?ádelní školu, která se udržela t?i zimy. Snažil se co nejvíce opravit již zna?n? zchátralý farní chrám, což se mu pln? zda?ilo. Brzy na to, roku 1850, byl jmenován d?kanem v Novém M?st? n.M. Roku 1857 se stává biskupským viká?em a okresním školdozorem, roku 1861 kandiduje za poslance okresu novom?stského, náchodského a opo?enského a byl také skute?n? zvolen. Brzy byl pro své zásluhy jako poslanec a v?rný vlastenec jmenován ?estným ob?anemv Dobrušce, Opo?n?, ?erveném Kostelci i jinde na venkov?.

 



 Kostel sv. Mikuláše

 


   Kostel byl založen pravd?podobn? již v dob? založení obce po roce 1200. D?kan Rojek v pam?tech ?ern?ických dokonce tvrdil, že podle stop objevených p?i opravách v roce 1840 je bohuslavický kostel nejmén? o 200 až 300 let starší než kostel ?ern?ický, který byl založen Arnoštem z Talmberka kolem roku 1300. 

   Pozd?ji byl kostel p?estav?n Sezimou z Dobrušky v gotickém stylu a ve 14. století byla p?istav?na na západní stran? malá v?ž s gotickými okny. Na vrcholu v?že byla z?ízena prkenná zvonice, jakou můžete vid?t na kostele ?ern?ickém nebo kr?ínském. Jestli v ní však byly n?kdy zvony, není známo. Tento kostel stál až do roku 1687. Pak byl zcela p?estav?n, byly z?ízeny dva hlavní oltá?e a provedena vnit?ní výzdoba.

   V roce 1777 byl kostel i v?že zvenku obílen a z?ízen tzv. oltá? sv. Anny a vystav?na kostnice. Další úpravy byly provedeny v roce 1840.  V p?edsíni kostela je umíst?na pam?tní deska v?novaná padlým v první sv?tové válce.

 


 

 

Kostnice

 


   Kostnice byla vystav?na v roce 1777. K tomuto ú?elu museli obyvatelé vesnice poskytnout, jak je poznamenáno v obecní knize, "pomoc d?lnickou a dovoz staviva - dovezeno bylo 287 fůr".
   Do kostnice byly sneseny z jiného místa kosti zem?elých p?edků, nov?jší kosti z vykopaných hrobů byly svazovány do bílých prost?radel a ukládány na ?ímsu v kostnici okolo stropu.
   H?bitov m?l v té dob? oválný tvar a byl obehnán zdí tak, že velká v?ž a kostnice stály mimo n?j, ale dv??e do kostnice vedly z n?ho. Hlavní vrata na h?bitov byla u velké v?že a dví?ka vedlejší (?e?ená Slav?tínská) vedla za humna.

 

Informace jsou p?evzaty z materiálů paní knihovnice.