Knihovna Bohuslavice nad Metují

Bohuslavice nad Metují

Naposledy aktualizováno: 14.3.2011

Úvod

O knihovně

DNES: 8
CELKEM: 44872
statistiky

Vytvořeno : šablonou webu

Zajímavosti a památky v Bohuslavicích:

--------

Fara

Od prvního založení kostela v Bohuslavicích, p�?i n�?m byla z�?ízena fara. Na obrázku je p�?ibližná podoba fary, která byla v roce 1839 zbo�?ena a místo ní byla vyzd�?na nová. Když v obci nebyl fará�?, faru spravoval se svými kaplany novom�?stský d�?kan.

Prvního fará�?e, o kterém víme, dosadil do Bohuslavic Sezima z Dobrušky v roce 1371, pozd�?ji fará�?e dosazoval pán �?ern�?ický. Po založení Nového M�?sta nad Metují (pravd�?podobn�? v roce 1501) skon�?ila farní správa v �?ern�?icích a �?ern�?ický kostel se stal filiálním kostelem bohuslavického kostela.To trvalo do roku 1624, kdy musel fará�? Mat�?j Kostelecký stejn�? jako jiní kn�?ží �?eské konfese, po bitv�? na Bílé ho�?e emigrovat. Bohuslavice byly spolu s �?ern�?icemi p�?ifa�?eny k Novému M�?stu.

Jan Karel Rojek

Národní buditel našeho kraje, Jan Karel Rojek, se narodil 31. b�?ezna 1804 v Litomyšli. Gymnaziální studia absolvoval v míst�? rodišt�?, theologickou fakultu vystudoval v Hradci Králové. Po vysv�?cení na kn�?ze v roce 1827 byl do roku 1829 kaplanem v Krucemburku, potom do roku 1839 kaplanem v Novém M�?st�? n.M.

Koncem roku 1839 se stal fará�?em v Bohuslavicích, kde založil dív�?í p�?ádelní školu, která se udržela t�?i zimy. Snažil se co nejvíce opravit již zna�?n�? zchátralý farní chrám, což se mu pln�? zda�?ilo. Brzy na to, roku 1850, byl jmenován d�?kanem v Novém M�?st�? n.M. Roku 1857 se stává biskupským viká�?em a okresním školdozorem, roku 1861 kandiduje za poslance okresu novom�?stského, náchodského a opo�?enského a byl také skute�?n�? zvolen. Brzy byl pro své zásluhy jako poslanec a v�?rný vlastenec jmenován �?estným ob�?anemv Dobrušce, Opo�?n�?, �?erveném Kostelci i jinde na venkov�?.

Kostel sv. Mikuláše

Kostel byl založen pravd�?podobn�? již v dob�? založení obce po roce 1200. D�?kan Rojek v pam�?tech �?ern�?ických dokonce tvrdil, že podle stop objevených p�?i opravách v roce 1840 je bohuslavický kostel nejmén�? o 200 až 300 let starší než kostel �?ern�?ický, který byl založen Arnoštem z Talmberka kolem roku 1300.

Pozd�?ji byl kostel p�?estav�?n Sezimou z Dobrušky v gotickém stylu a ve 14. století byla p�?istav�?na na západní stran�? malá v�?ž s gotickými okny. Na vrcholu v�?že byla z�?ízena prkenná zvonice, jakou můžete vid�?t na kostele �?ern�?ickém nebo kr�?ínském. Jestli v ní však byly n�?kdy zvony, není známo. Tento kostel stál až do roku 1687. Pak byl zcela p�?estav�?n, byly z�?ízeny dva hlavní oltá�?e a provedena vnit�?ní výzdoba.

V roce 1777 byl kostel i v�?že zvenku obílen a z�?ízen tzv. oltá�? sv. Anny a vystav�?na kostnice. Další úpravy byly provedeny v roce 1840. V p�?edsíni kostela je umíst�?na pam�?tní deska v�?novaná padlým v první sv�?tové válce.

Kostnice

Kostnice byla vystav�?na v roce 1777. K tomuto ú�?elu museli obyvatelé vesnice poskytnout, jak je poznamenáno v obecní knize, "pomoc d�?lnickou a dovoz staviva - dovezeno bylo 287 fůr".

Do kostnice byly sneseny z jiného místa kosti zem�?elých p�?edků, nov�?jší kosti z vykopaných hrobů byly svazovány do bílých prost�?radel a ukládány na �?ímsu v kostnici okolo stropu.

H�?bitov m�?l v té dob�? oválný tvar a byl obehnán zdí tak, že velká v�?ž a kostnice stály mimo n�?j, ale dv�?�?e do kostnice vedly z n�?ho. Hlavní vrata na h�?bitov byla u velké v�?že a dví�?ka vedlejší (�?e�?ená Slav�?tínská) vedla za humna.

Informace jsou p�?evzaty z materiálů paní knihovnice.

administrátor | poslat heslo